Co jsem zkusil, rozbil a naučil se.

Na webu ukazuju, co mi doma běží, ale kdo si to chtěl postavit u sebe, musel si postup poskládat z článku. Teď má každý projekt návod pro AI agenta: textový soubor, který zkopíruješ jedním tlačítkem a vložíš do Claude Code, Codexu nebo jiného agenta.

Návod je psaný pro agenta, ne pro člověka. Začíná pokynem, ať se tě nejdřív zeptá, co máš za vybavení, a pak postupuje po krocích a po každém s tebou ověří, že to funguje. Následuje cíl, jak projekt funguje, co budeš potřebovat, postup, pasti, na které jsem narazil, a kontrolní seznam. Ten je nejdůležitější: podle něj agent pozná, kdy je opravdu hotovo.

Adresy, hesla ani tokeny v návodech nejsou, místo nich jsou zástupné hodnoty, které agent doplní s tebou. Kód většiny projektů není veřejný, takže agent staví vlastní verzi podle popisu. Výjimkou je ai-hotkey, tam návod odkazuje přímo na repozitář.

Všech dvanáct návodů je pohromadě na stránce Postav si to s AI, u každého projektu je navíc štítek, který na návod skočí. A pro agenty, kteří web procházejí sami, je rozcestník v /llms.txt.

Bambu Lab X1 Carbon mám od října 2024 a má za sebou přes 400 hodin tisku. Když se mě někdo zeptá, co z ní leze nejčastěji, nevím, co odpovědět, protože pokaždé je to něco jiného. Funkční díly jako držáky a krabičky na elektroniku pro ESPHome, figurky jako Pokémoni a hodně pomůcek na deskovky, hlavně na Gloomhaven. Po Enderu, na kterém bylo náročné úplně všechno, je to tiskárna, u které zmáčknu tisk a jdu. Pár věcí ale přece jen drhlo.

První nehoda byl karbonový plát. Tiskl jsem visačky s logem Formule 1 a tryska jela tak nízko, že vzor vyryla přímo do povrchu. Plátů je víc druhů a každý má jinou výšku: kovový texturovaný je vyšší, ty s karbonovým vzorem nižší. Tiskárna by měla plát poznat podle kódu na něm a výšku si pohlídat. Tipuju, že se tentokrát při kalibraci spletla, ale co přesně se stalo, nevím dodnes. Plát to nese pořád.

Horší bylo ucpání tiskové hlavy. Měl jsem špatný filament, asi s hrudkami uvnitř, a jeden kousek se zasekl přímo v hlavě. Vyndat se mi ho nepovedlo, takže jsem nakonec vyměnil celou tiskovou hlavu. Naštěstí jsem měl jednu náhradní, levná totiž vůbec není.

A pak filamenty jiných značek. Originál od Bambu má čip, tiskárna si ho načte a nastaví všechno sama. U ostatních se profil ladí ručně. SUNLU se nastavil snadno, nejvíc práce mi dalo PETG od Filamentu PM. Alzament šel v pohodě, jen občas přišel vlhký, stejně jako PM. Creality a Gembird jsem zkoušel, ale spokojený jsem nebyl. Dnes tisknu skoro jen originál Bambu a SUNLU.

Dvě rady, které bych dal každému, kdo si ji koupí. Údržba se vyplatí: jednou za čas tiskárnu namazat, odmastit a vysát zbytky filamentu, pak dělá míň problémů. A první, co s novou tiskárnou udělat: vytisknout si na ni spoustu vylepšení.

Koupil bych ji znovu? Pro normálního smrtelníka, který tiskne pár figurek a věci do domácnosti, ano. Na trhu jsou dnes výkonnější a větší tiskárny, které taky stojí za to, ale X1C pořád dělá, co má. Jedna výtka mi zůstává: Bambu Lab je čínská firma a co tisknu přes její cloud, prochází jejich servery. Nevím, co se tam s modely děje, a mám podezření, že nízká cena oproti třeba Prusovi není jen dílem levné výroby. Vlastní modely tam proto nesdílím a cloud nechávám zapnutý hlavně kvůli kameře na dálku.

Nastavení, které se mi osvědčilo, timelapsy a fotky tiskárny jsou na stránce X1 Carbon. A kolik vlastně stojí jeden výtisk, spočítá kalkulačka.

Od redesignu uběhly tři dny a web zase kus vyrostl. Nejvíc se změnil 3D tisk. Dřív to byla jedna stránka s osmi fotkami, teď je to rozcestník s vlastními stránkami pro tiskárny X1 Carbon a Photon, pro filament a pro resin. V Cloudinary mi ležely stovky fotek z tisku, tak jsem je prošel a vybral ty nejlepší, od praktických dílů po nabarvené figurky. K tomu timelapsy z kamery v tiskárně, kde je vidět, jak model roste vrstvu po vrstvě. Terény na deskovky dostaly vlastní stránku v sekci Deskovky. Celý 3D tisk →

Novinka, kterou jsem chtěl dlouho: kalkulačka ceny 3D tisku. Filament je totiž jen část ceny. Kalkulačka k němu přičte elektřinu, čas na přípravu, opotřebení tiskárny a rezervu na tisky, které skončí v koši, a spočítá i prodejní cenu s marží. Čísla si každý nastaví podle sebe a zůstanou mu v prohlížeči. Stránky Home Assistantu mezitím dostaly screenshoty dashboardů z tabletu na zdi i z Grafany, s rozmazaným vším, co na web nepatří.

Na celém webu teď fotky i videa otevírá jeden prohlížeč: velký panel, pás náhledů, listování tažením prstem a zvětšení na celou obrazovku. Menu na mobilu je nově mřížka dlaždic, každá podstránka má vlastní ikonu a barvu. Pod projekty a zápisky jsou srdíčka. Ukládá se jen otisk, ne IP adresa, a slouží jen k tomu, aby jeden člověk nedal srdíčko dvakrát.

V sekci Server & síť přibyl sedmý díl o domácím kině. A pár oprav: data z bytu už neukládá InfluxDB, ale VictoriaMetrics, tak jsem to přepsal všude, kde web psal to staré. Každou novou fotku navíc před zveřejněním kontroluju, jestli v sobě nenese polohu z telefonu.

Do obýváku přišla nová televize a já nechtěl filmy dál nosit na flashce. Stáhnout do počítače, přetáhnout, zapojit, a to u souborů, které mají ve 4K klidně 40 GB. Přitom v bytě běží server, který má disk, rychlou linku a nikdy nespí.

Knihovnu teď drží Jellyfin a televize si ji přehrává po síti. Filmy do ní přidávám odkazem z Webshare: vlastní stahovač si přes API řekne o přímý odkaz a soubor táhne šestnácti spojeními. Prohlížeč s jedním spojením dával 50 až 70 MB/s, stahovač jede až 200 MB/s. Rozpracovaný soubor leží stranou, a jakmile je celý, přesune se a Jellyfin ho do sekundy ukáže v televizi.

Po cestě jsem zkusil a zahodil vzdálený prohlížeč na serveru, zjistil, že Samsung neumí zvuk DTS ani Dolby Vision, a že pomalé nahrávání z počítače nedělá server, ale Wi-Fi. Celý postup včetně zabezpečení stránky, která umí mazat, je v sedmém dílu sekce Server & síť.

Na PromptLabu vyšel návod, jak ze starého Androidu udělat přístrojovou desku počítače: teploty, zátěž, paměť a zbývající limity Claude Code na displeji ve stojánku. Android tam jede po USB kabelu s vlastní aplikací. Já měl v šuplíku iPhone, který nic z toho nedovolí, tak jsem to postavil jinak.

Místo kabelu jde všechno po domácí Wi-Fi a místo aplikace je to webová stránka přidaná na plochu. Data nesbírá nic nového na Windows: agent, který už do Home Assistanta hlásí zátěž a poslední aktivitu, dostal k ruce čtečku čidel s teplotou procesoru, příkonem a pamětí grafiky. Server z toho skládá jednu odpověď, jednou za pět minut přidá limity AI asistenta, a telefon jen kreslí. Po třech minutách nečinnosti počítače obsah ztmavne a bloudí po displeji, po pěti zčerná, pohyb myši ho probudí.

Nejvíc času mi vzaly dvě iPhone drobnosti: hodiny StandBy, které znamenaly, že se telefon prostě zamkl, a dvě funkce se skoro stejným jménem, Asistivní a Asistovaný přístup. Celý postup včetně toho, co na iPhonu nastavit, je v novém dílu sekce Server & síť.

Web se mi za rok rozrostl z pár stránek na pět sekcí a přestal držet pohromadě. Každý projekt měl vlastní vzhled, pozadí se při scrollu střídalo z černé do modré, sem tam vykouklo emoji a nejdelší stránky měly skoro tisíc řádků. Přesně to, co jsem nikdy nechtěl. Tak jsem to za dva večery přestavěl od základu.

Inspiraci jsem vzal z webů jako Raycast nebo Supabase: jedno tmavé pozadí, tenké okraje, hodně vzduchu a jeden akcent. Karty a panely jsou teď ze skla, každý projekt má svou barvu, která se táhne od karty v přehledu přes záři na jeho stránce až po ikonu v menu. Obsah projektů leží v JSON souborech a stránky z nich generuje malý skript, takže změna šablony se propíše všude najednou. Každý projekt má stejnou osnovu: k čemu to je, proč vzniklo, jak to funguje, co jsem se naučil. Technika je až na konci v rozbalovacích blocích.

Nejvíc mě baví nová mapa dílny na úvodní stránce. Místo pěti tlačítek je to živá síť jako v Obsidianu: sekce, projekty a technologie propojené hranami, po kterých putují signály. Když na uzel najedeš, sousedi se k němu stáhnou a zbytek ustoupí. Na telefonu klepnutí uzel vybere a druhé ho otevře. K tomu nové logo a obrázek pro sdílení. Celé to vznikalo ve dvou prototypech, jednom od Claude a jednom od Codexu, a nakonec jsem je sloučil. Každou stránku jsem před nasazením prohnal Playwrightem na emulovaném telefonu, protože menu i zvětšování obrázků na desktopu fungovaly a na mobilu byly k ničemu. Mapu dílny najdeš na úvodní stránce →

Po přidání VPN a přístupu do domácí sítě jsem si položil otázku, kterou si klade každý, kdo má doma server: je to dost bezpečné? Odpověď jsem hledal systematicky. Co poslouchá ven, kdo se dostane dovnitř, co odchází ven, jak jsou na tom účty a jak se aktualizuje.

Výsledek: veřejně neposlouchá nic, tři věci jsem vypnul a jediné riziko, které zbylo, je fyzické. Sepsal jsem to jako checklist, který si můžeš projít u sebe →

Na jaře jsem zjistil, že moje záloha byla dva měsíce mrtvá. Přišlo se na to až ve chvíli, kdy jsem omylem smazal projekt. Od té doby se zálohuje i celý zdrojový kód, druhá kopie leží jinde a hlídač mi napíše, když se zálohování zasekne.

Dnes jsem konečně udělal to, co jsem odkládal: skutečnou obnovu ze zálohy a porovnání se živými soubory. Čísla, postup a tři lekce jsou v dílu o zálohách →

Chtěl jsem z mobilu na Home Assistant, na server i na router, ale nechtěl jsem na internetu otevírat jediný port. Řešením je VPN typu mesh: Tailscale. Server dělá bránu do domácí sítě a pravidla říkají, které zařízení tam smí.

Cestou jsem dva dny podezříval Docker z něčeho, co dělal překlad adres ve VPN. Jak je to postavené a na co si dát pozor: Tailscale, domů bez otevřeného portu →

Nový router, alternativní firmware a oddělená síť pro chytré zásuvky, světla a tiskárnu. Hlavní síť je nevidí, Home Assistant se k nim dostane přes router a DNS pro obě sítě dělá AdGuard.

Plus 2Gb optika, 2,5GbE kabel k serveru a jedno měření, které ukázalo, že python speedtest lže. Router a oddělená IoT síť →

Přes padesát chytrých krabiček doma a u žádné jsem přesně nevěděl, co, jak často a komu posílá. Tak jsem na home server nasadil AdGuard Home: každé zařízení se před spojením musí zeptat „kde je ten server?“, a když tu otázku odpovídám já, vidím v jednom logu úplně všechno a a můžu říct „takový server neexistuje“. Za první týden 360 tisíc dotazů, pětina zablokovaná, nula rozbitých zařízení.

Zjištění stojí za to: chytré zásuvky hlásí výrobci každých dvacet minut, spouštěč aplikací na mobilu volal domů každou minutu i v noci, televize sbírá logy, Jira z počítače po zablokování vystřelila 1 700 dotazů za minutu a hlásí se i samotný router. Naopak tiskárna, čistička nebo vysavač jsou slušné. Plus šest pastí, na které jsem šlápl: od zálohy, která se točila v kruhu, po pravidlo, které „nefungovalo“ jen proto, že jsem testoval dřív, než ho server načetl. Otevírá to novou sekci webu: AdGuard Home: co moje zařízení posílají domů →

Označíš text v libovolném programu, stiskneš Ctrl+Shift+Space a u kurzoru vyskočí kolečko: Opravit gramatiku, Přeložit, Shrnout, Vysvětlit, Upravit styl, nebo vlastní akce, kterou si napíšeš vlastními slovy. Výsledek přijde do panelu i s barevným porovnáním „před / po", a teprve když ho odsouhlasíš, nahradí původní text. Konec kopírování do chatu s AI a zpátky.

Podobné nástroje existují, ale posílají všechno, co označíš, na cizí server. Já jsem to chtěl doma: umělá inteligence běží na grafické kartě v mém PC, zadarmo a bez internetu; jen na překlady si jedním kliknutím přepnu Claude. První použitelná verze vznikla za jeden den a po cestě jsem šlápl na pár pěkných pastí, třeba na model, který si nad jednou větou „přemýšlel" několik minut. Jak to funguje, proč je to udělané takhle a na co jsem narazil: ai-hotkey: jak je postavený →

Existují stovky data brokerů (firem, co tiše sbírají a přeprodávají osobní data) a nikde není seznam „kdo má zrovna ta moje". Tak jsem si napsal Python bota, který rozesílá GDPR žádosti o přístup (čl. 15) a výmaz (čl. 17), čte příchozí odpovědi, hlídá 30denní lhůty a u mlčících připraví stížnost na ÚOOÚ. Nic neodejde bez mého „ANO": bot pošle souhrn dávky do Telegramu a čeká na schválení.

Nejhezčí část je samorozšiřování: žádost podle čl. 15 nutí brokera přiznat, komu data prodal dál. Tu odpověď přečte Claude (Sonnet), vytáhne příjemce a každou přiznanou firmu sám přidá jako nový cíl. Síť žádostí se tak rozrůstá bez mého zásahu. Celé to běží bez jediné externí knihovny, čistá Python stdlib. Jak je bot postavený jsem sepsal samostatně: GDPR Broker Bot: architektura, řetězení a eskalace →.

Můj Telegram trenér na Claude povyrostl. Nově mění tón podle toho, jak se mi daří: když držím režim, je v pohodě; když třikrát za týden vynechám cvičení, přitvrdí a žádné výmluvy; a když nahlásím, že mě něco bolí, sám vyřadí rizikové cviky a přepne na lehčí verzi. Při opakované bolesti připomene odbornou kontrolu.

Přidal jsem i metriky z Galaxy Watch (kroky, tep, HRV) přímo do denního přehledu, inline grafy váhy a kalorií, a hlavně transparentní účet: bot si loguje každé volání Claude API, takže přesně vím, že mě celý provoz stojí kolem 75 Kč měsíčně (levnější než kafe). Sepsal jsem to do stránky o AI Coachi: módy, hodinky a náklady →.

Postavil jsem si Telegram bota, který funguje jako osobní trenér. Vyfotíš jídlo a Claude vision odhadne kalorie a makra, řekneš do mikrofonu co jsi jedl a je to zapsané, ráno a večer ti připomene cvičení. Váhu i složení těla si bere sám z chytré váhy přes Home Assistant, žádné ruční zapisování.

Zajímavá byla lekce z provozu: levnější model systematicky podhodnocoval české porce o čtvrtinu, tak teď běží na dvou modelech: Opus na přesný odhad jídla z fotek a Sonnet na rozpoznání záměru a dotazy. Jak je celý bot postavený jsem sepsal samostatně: AI Coach: architektura, modely a funkce →.

Venkovní žaluzie Aluprof jezdí na motoru Dooya po 433 MHz a oficiální cesta do Home Assistantu prakticky neexistuje. Postavil jsem si vlastní RF most z ESP32 a čipu CC1101, zachytil RF protokol původního ovladače, přehrál ho a v ESPHome z toho udělal plnohodnotnou cover entitu s posuvníkem polohy. Řeší to spousta lidí v ČR úplně stejně.

Sepsal jsem celý postup jako samostatný návod: zapojení, odposlech protokolu, ESPHome konfiguraci, kalibraci i tři automatizace (stínění podle slunce, večerní roztažení, anti-glare na TV): Aluprof žaluzie přes ESP32 + CC1101 →.

Gloomhaven Tracker poskočil z v4.0 na v5.4. Největší novinka: Forgotten Circles DLC, 20 nových scénářů s vlastním flowchartem, které se dají zapnout/vypnout v nastavení.

Ability karty dostaly kompletní české názvy pro všech 17 tříd (379 karet). Lightbox zobrazí kartu ve velkém s českým názvem. Karty jsou seřazené podle iniciativy a namapované na fotky z české edice. Na mapě se objevily české achievement stickery s cyklováním upgrade levelů na klik. Autentické PNG ikony z hry nahradily SVG v popisech předmětů i slotů.

Další vylepšení: flip-card animace eventů, toast notifikace, undo dokončení scénáře, class unlock systém (auto odemknutí při retirement), automatické snapshot zálohy, Info stránka s changelogem a smazání postavy. Celkem 105 testů.

Gloomhaven Tracker vyrostl na verzi 4.0. Největší novinka: kompletní české překlady, 95 scénářů má český souhrn příběhu a 60 questových linií je přeloženo s progresivním odhalováním podle checkpointů. Nová stránka Příběh v navigaci.

Attack Modifier deck vizualizuje balíček karet se statistikami (miss%, krit%, rolling) a přepočítává se v reálném čase při zaškrtnutí talentu. Retirement flow s potvrzovacím dialogem ukáže, co se odemkne. Zapečetěné obálky (A, B, ☀, ☾, X) jsou spoiler-safe s varováním před otevřením. 151 předmětů má upscalované fotky (JPG, 587×900).

Security audit: heslo min. 8 znaků, API docs skryté v produkci, HSTS a security headers, timing-safe verifikační kódy, Docker non-root. SEO: meta tagy, Open Graph, sitemap, robots.txt a ověření v Google Search Console. Feedback notifikace na email s rozšířenými daty. Celkem 105 testů.

Gloomhaven Tracker je ve verzi 3.0. Nová hlavní funkce: sdílení kampaně mezi hráči. Vlastník kampaně vygeneruje 6-místný kód, ostatní hráči se s ním připojí a sdílejí společný postup: scénáře, blahobyt, reputaci, úspěchy, události i postavy.

Vše se synchronizuje přes cloud. Správa členů (přidání, odebrání, opuštění) je přímo v nastavení kampaně.

Masivní update Gloomhaven Trackeru na základě feedbacku od uživatele. Event systém se 150 událostmi (městské + cestovní), A/B výběr s auto-apply efektů na kampaň: reputace, blahobyt, odemčení scénářů i předmětů.

Scénáře mají automatický výpočet úrovně, podmínky pro zahrání a spoiler ochranu odměn. Random reward pickery pro předměty (#71-95) i vedlejší scénáře. Item dostupnost opravena: náhodné předměty se ukazují jen po vylosování.

Donate sekce kompletně přepracovaná: Buy Me a Coffee, Revolut a Bitcoin QR. Nový zlatý scrollbar, aktivní kampaň v headeru a 105 testů.

Velký update Gloomhaven Trackeru. Celý flowchart scénářů teď funguje na mobilu: pinch-to-zoom, tap na scénář otevře detail jako bottom sheet. Přidal jsem login s email verifikací a automatickou synchronizaci kampaní do cloudu.

Další novinky: možnost ručně odemknout scénáře, nový branding (GLOOMHAVEN zlatě + TRACKER šedě), kompaktnější legenda a responzivní breakpointy pro tablety.

Celý web dostal pořádnou péči. Nová stránka O mně se stylizovaným avatarem a 3D tisk timeline. Fotky tiskáren lokálně místo Cloudinary. Blog posty mají barevné SVG ikony podle kategorie. AI sekce kompletně přepsaná s popisem Brain System a workflow.

Technicky: scroll reveal animace, Open Graph tagy pro sdílení, 2×2 grid na homepage, hex-heart footer ikona, a spousta mobilních fixů. Home Assistant sekce aktualizována na reálný stav: 50+ zařízení včetně wall tabletu s 3D tištěným držákem.

Sekce Frosthaven se přerodila v plnohodnotnou sekci Deskovky. Kromě Frosthavenu tam teď najdete i Gloomhaven a propojení na nový projekt – Gloomhaven Tracker, webovou appku na sledování kampaní.

Tracker běží na vlastní subdoméně a nasazuje se automaticky přes GitHub Actions. Sekce Deskovky dostala taky nový layout s kartami pro jednotlivé hry.

Přidal jsem podstránku do sekce AI Lab, která dokumentuje Brain System v2.0 – systém, kterým si Claude Code udržuje paměť mezi sessions. Najdete tam popis architektury, jak fungují kontextové soubory, úkoly a changelog.

Sekce Home Assistant vyrostla natolik, že jsem ji rozdělil na 9 samostatných podstránek – přehled, zařízení, dashboardy, automatizace, Floor3D, data a reporting, hardware, integrace a timeline.

Zároveň jsem rozsekl monolitický CSS soubor do modulů, aby se v tom dalo lépe orientovat.

Konečně jsem přidal kompletní sekci o mém Home Assistant setupu. Jsou tam reálná data – seznam zařízení, screenshoty z dashboardů a Grafany, interaktivní Floor3D karta bytu a popis celého data stacku (InfluxDB, Grafana, Node-RED).

Screenshoty jdou zvětšit přes lightbox a dashboardy mají carousel. Taky jsem přešel na čisté URL bez .html koncovek.

První verze ongy.cz je na světě. Dlouho jsem přemýšlel, jestli mít vlastní web, a nakonec jsem se rozhodl to zkusit. Plánuju sem dávat věci kolem 3D tisku, deskovek a různých tech experimentů.

Postupně budu přidávat obsah – fotky z tisku, zápisky z Frosthavenu, možná nějaké AI experimenty. Uvidíme kam to povede.